==As We May Think - závěrečné shrnutí==

---

Autor: Lucie Bartůňková - 04.02. 2008

Vannevar Bush napsal tento článek v roce 1945, tedy chvíli po válce. Zabývá se v něm zejména otázkou, co by měla věda a vědečtí pracovníci v tomto období dělat, kdy? ji? nemusí slou?it k vojenským účelům.
Hned na začátku článku je tedy otázka ?Co mají vědci dále dělat?? Bush si na ni zároveň i odpovídá ? pro biology a lékaře se toho moc nezmění, proto?e ani během válečného období nemuseli opustit své předchozí výzkumy. Vět?ina vědců z ostatních odvětví v?ak byla nucena opustit akademické prostředí a zaměřit svoje bádání na problémy spojené s válkou.
Bush se v tomto článku proto sna?í vymezit několik směrů, kterými by se tito vědci mohli při svém bádání vydat. Zároveň také navrhuje i několik konkrétních vynálezů a vylep?ení, které jsou podle jeho názoru pro společnost u?itečné, ne-li přímo potřebné.
Přes tyto jednotlivé vynálezy se Bush dostává a? k přístroji, který nazývá memex. Jedná se o jeden z jeho největ?ích přínosů, jeliko? tím byly polo?eny základy principu hypertextu.

Text Vannevara Bushe je rozdělen na osm částí.

V první části se zabývá předev?ím otázkou uplatnění vědců v poválečném období, ale ře?í také otázku rozvoje jednotlivých oborů. Upozorňuje na to, ?e věda sice umo?nila zrychlení komunikace mezi jednotlivci, ale zároveň nás zahlcuje velkým mno?stvím iformací, které ji? není mo?né sledovat v čase, ve kterém vznikají. Vyslovuje tedy my?lenku, ?e mno?ství vědeckých záznamů začíná přerůstat únosnou míru, kterou jsou lidé schopni zpracovávat a také se v nich orientovat a je tedy nutné si v těchto činnostech pomáhat stroji a také mezioborovou spoluprací.
V druhé části se Bush zaměřuje na fotografii, kterou pova?uje za velmi dobrý způsob uchovávání informací. Jeliko? vidí velmi rychlý vývoj v tomto oboru, předpokládá, ?e nebude problém vymyslet takové fotoaparáty, které by byly velikosti ořechu a dělaly fotografie velikosti 3 mm čtvereční. Zmiňuje se také o přístroji, na kterém bychom si mohli fotografii prohlédnout hned po vyhotovení, vzásadě jde o předpověď vzniku fotoaparátů Polaroid a později i digitálních fotoaparátů. Za velmi důle?itý krok pova?uje Bush minimalizaci záznamového média.
Třetí část se věnuje mo?nostem záznamu textu na různá média. Podle Bushe je systém psaní perem nebo na psacím stroji pomalý a neefektivní. Mnohem lep?ím způsobem by bylo zaznamenávání pomocí mikrofonu, kdy by se mluvený text zapisoval pomocí nějakého přístroje sám. Vědcům by takový způsob ulehčil práci, proto?e by měli při bádání volné ruce a přitom by mohli bez omezení zapisovat svoje poznámky.
Ve čtvrté části se Buh věnuje počítání. Zmiňuje starověké počítadlo abakus, ale také moderní počítací přístroje. Předpokládá, ?e kdy? lidstvo dospělo od abaku k moderním počítacím přístrojům, dospěje od nich opět o stejný kus dále. Zároveň poukazuje na to, jak tyto přístroje zlep?ují práci vědců a urychlují jejich práci.
V dal?í části ře?í Bush problém, zda je mo?né navrhnout stroj, který by vyhodnocoval příkazy pomocí formální logiky. Takový stroj by toti? v mnohém ulehčil vědcům práci, proto?e by mohl nacházet odpovědi na pokládané otázky a vědci by tak měli více času na samotné bádání. Také zde Bush popisuje fungování strojů s děrnými ?títky a ?havými elektronkami a ukazuje to na příkladu placení v obchodě pomocí karty.
V následující, ?esté, části Bush polemizuje nad způsobem řazení a indexování, které se pou?ívá při organizaci dokumentů. Klasické řazení je abecední nebo numerické. Bush v?ak upozorňuje na to, ?e toto řazení neodpovídá způsobu lidského my?lení. Na?e my?lení pracuje na asociativních principech a proto je nutné těmto principům přizpůsobit i práci s dokumenty. V této části proto Bush přichází s konceptem přístroje, který nazývá memex. Jdeo stůl s obrazovkou a klávesnicí. Na klávesnici se zadá dotaz a dokument, který je odpovědí na dotaz se objeví na obrazovce. Zároveň je mo?né pomocí tlačítek a páček s dokumentem dále pracovat ? prohlí?et si ho, ale také jednotlivé dokumenty mezi sebou propojovat.
Funkce a přínos memexu je Bushem dále rozváděna i v sedmé a osmé části textu. Bush zde popisuje mo?nosti, které by tento přístroj dal vědcům v jednotlivých oborech, ale také právníkům, historikům, chemikům atd. Předpokládá, ?e memex by umo?nil vznik nových encyklopedií, které by byly mezi sebou propojeny a měly by vzásadě neomezenou kapacitu. Také přirovnává přenos informací pomocí u?í a očí do mozku s přenosem informací v přístrojích. Jeliko? se v obou případech jedná o elektrické signály, navrhuje napojení přístrojů přímo na lidské nervy.

Vannevar Bush se tímto článkem sna?il upozornit na to, ?e věda nám do této chvíle zajistila dobře vybavený dům a zdravěj?í ?ivot. Teď je na čase, aby nám pomohla rozvíjet způsoby ukládání informací, aby bylo mo?né je lépe vyu?ívat a navazovat na předchozí zku?enosti. Nepřímo také podnítil vznik informační vědy, která se začala těmito otázkami zabývat.

---